Slovenští biskupové a kultura smrti (2. část) Dopis od patera Petra Dokládala: POKOJ a DOBRO! Přiznám se, že jsem už dlouho nezažil takové zklamání jako když jsem si v prvním čísle Katolického …Více
Slovenští biskupové a kultura smrti (2. část)
Dopis od patera Petra Dokládala:
POKOJ a DOBRO!
Přiznám se, že jsem už dlouho nezažil takové zklamání jako když jsem si v prvním čísle Katolického týdeníku přečetl pod značkou (tok) článek s názvem "Je gender kulturou smrti." Je to v podstatě záporná reakce na pastýřský list slovenských biskupů, který byl adresován věřícím na první neděli adventní. Jeho text byl uveřejněn v Monitoru, Res Claritatis a uvítal jsem jej s neskrývaným nadšením. Pro jeho realistickou aktuálnost jsem jej četl v rámci homilie v den svátku rodin 29. prosince. Cituji dle možností často různé pastýřské listy, protože jde o apel biskupů, nástupců apoštolů, také ve spojení s aktualizací papežských poselství. Denně v přímluvných modlitbách přidáváme prosbu za svatého otce a biskupy s ním ve spojení, aby měli odvahu pokračovat ve správné duchovní reformaci církve. Proto jsem s takovou radostí a určitým pocitem satisfakce uvítal toto poselství pastýřů Slovenska a nyní čtu, že se text nese " v duchu ostrého vymezení, ba až nepřátelství ke světu..."což osobně takto vůbec necítím. Živě si vzpomínám na dobu po pádu totality, kdy se do církve Kristovy dostávaly vlivy zvláště Nového věku, na což jsem poukazoval, ale reakce byla podobná této. Protože miluji církev a naprosto odsuzuji všechny formy násilí, nerozumím tomu, že když promluví církev, tak místo toho aby byla povzbuzena k dalšímu jasnému odhalování všeho, co se příčí Božímu zákonu, tak se zašťiťuje formulacemi o dialogu se světem, aby byl veden s náležitou rozvážností apod.V podstatě to lze vysvětlit tím, aby mlčela a vyhýbala se všem palčivým problémům.Svatý otec František nedávno mezi jiným řekl, že.." život bez konfliktů není životem"... Nikdy jsem nikomu svůj názor, který ovšem není zdaleka ojedinělý, nikomu nevnucoval. Když vidím, že není přijímán, učím se mlčet a přiznám se, také trpět.Nikdy si nebudu hrát na "osvícence", který tím vlastně ničí jednotu církve. Ale ve svém svědomí cítím, že za jistých okolností nelze mlčet a je nutno se ozvat. Proto tak činím. Jsem přesvědčen, že je velmi pravděpodobné, že se může opakovat situace z doby po nástupu rudé totality, kdy bylo všem zřejmé o co jde a kdy následovaly okamžité drastické persekuce těch, kteří promluvili. Dnes ještě ta doba nenastala a cítím, že v rámci snahy o jakýsi "klid" bude každý další pokus o jasné slovo eliminován. Budeme zřejmě dále mlčky přihlížet pokusům podobným snahám paní Estrelové a dalším, všem, které se týkají života a rodiny jako naprosto nezastupitelné Bohem ustanovené buňky každé společnosti. Takže prosím berme vážně alespoň modlitbu a prosme o "odvahu být církví" (Dr. Zvěřina). Prosím za odpuštění, pokud budou mé názory shledány nevhodnými, ale osobně NAPROSTO JEDNOZNAČNĚ PASTÝŘSKÝ LIST BISKUPŮ SLOVENSKA podporuji do doby případného odsouzení vyšší instancí, tedy svatým otcem. AVE MARIA et JOSEPH.
V úctě žehnám P.Petr Dokládal
Dopis od patera Petra Dokládala:
POKOJ a DOBRO!
Přiznám se, že jsem už dlouho nezažil takové zklamání jako když jsem si v prvním čísle Katolického týdeníku přečetl pod značkou (tok) článek s názvem "Je gender kulturou smrti." Je to v podstatě záporná reakce na pastýřský list slovenských biskupů, který byl adresován věřícím na první neděli adventní. Jeho text byl uveřejněn v Monitoru, Res Claritatis a uvítal jsem jej s neskrývaným nadšením. Pro jeho realistickou aktuálnost jsem jej četl v rámci homilie v den svátku rodin 29. prosince. Cituji dle možností často různé pastýřské listy, protože jde o apel biskupů, nástupců apoštolů, také ve spojení s aktualizací papežských poselství. Denně v přímluvných modlitbách přidáváme prosbu za svatého otce a biskupy s ním ve spojení, aby měli odvahu pokračovat ve správné duchovní reformaci církve. Proto jsem s takovou radostí a určitým pocitem satisfakce uvítal toto poselství pastýřů Slovenska a nyní čtu, že se text nese " v duchu ostrého vymezení, ba až nepřátelství ke světu..."což osobně takto vůbec necítím. Živě si vzpomínám na dobu po pádu totality, kdy se do církve Kristovy dostávaly vlivy zvláště Nového věku, na což jsem poukazoval, ale reakce byla podobná této. Protože miluji církev a naprosto odsuzuji všechny formy násilí, nerozumím tomu, že když promluví církev, tak místo toho aby byla povzbuzena k dalšímu jasnému odhalování všeho, co se příčí Božímu zákonu, tak se zašťiťuje formulacemi o dialogu se světem, aby byl veden s náležitou rozvážností apod.V podstatě to lze vysvětlit tím, aby mlčela a vyhýbala se všem palčivým problémům.Svatý otec František nedávno mezi jiným řekl, že.." život bez konfliktů není životem"... Nikdy jsem nikomu svůj názor, který ovšem není zdaleka ojedinělý, nikomu nevnucoval. Když vidím, že není přijímán, učím se mlčet a přiznám se, také trpět.Nikdy si nebudu hrát na "osvícence", který tím vlastně ničí jednotu církve. Ale ve svém svědomí cítím, že za jistých okolností nelze mlčet a je nutno se ozvat. Proto tak činím. Jsem přesvědčen, že je velmi pravděpodobné, že se může opakovat situace z doby po nástupu rudé totality, kdy bylo všem zřejmé o co jde a kdy následovaly okamžité drastické persekuce těch, kteří promluvili. Dnes ještě ta doba nenastala a cítím, že v rámci snahy o jakýsi "klid" bude každý další pokus o jasné slovo eliminován. Budeme zřejmě dále mlčky přihlížet pokusům podobným snahám paní Estrelové a dalším, všem, které se týkají života a rodiny jako naprosto nezastupitelné Bohem ustanovené buňky každé společnosti. Takže prosím berme vážně alespoň modlitbu a prosme o "odvahu být církví" (Dr. Zvěřina). Prosím za odpuštění, pokud budou mé názory shledány nevhodnými, ale osobně NAPROSTO JEDNOZNAČNĚ PASTÝŘSKÝ LIST BISKUPŮ SLOVENSKA podporuji do doby případného odsouzení vyšší instancí, tedy svatým otcem. AVE MARIA et JOSEPH.
V úctě žehnám P.Petr Dokládal