Sv.Perpetua a Felicita.

Perpetua a Felicita jsou severoafrické světice žijící na konci 2. století nedaleko Kartága, což je dnešní Tunisko. Toto území v té době spravoval císař Septimus Severus (193-211). V roce 202 vydal zákaz náboženského šíření myšlenek křesťanského i židovského. Kdo zákaz porušil a nechal se například pokřtít, čekal jej těžký trest – trest smrti.

Kým byla Perpetua
Perpetua byla vzdělaná patricijka, pocházela z římské rodiny, její matka byla křesťanka, ale otec byl pohan. Když v roce 203 se 22letá Vibia Perpetua rozhodla stát se křesťankou, věděla, že jí může hrozit smrt. V té době již byla vdaná a měla malého chlapečka.

Kým byla Felicita
Felicita byla odlišného sociálního postavení než Perpetua – byla otrokyní. Prý se vyznačovala ušlechtilým charakterem a pevností ve víře. Byla také vdaná a také katechumenkou. Jejím manželem byl pravděpodobně otrok Revocatus, který se též chystal ke křtu.

Katechumeni a ketechumenky jdoucí na smrt
Rok 202 nebo 203 byl rokem, kdy se obě ženy rozhodly stát křesťankami. Nebyly jediné. Víme, že se ke křtu připravovali: Secundulus, Saturninus a otrok Revocatus - Felicitin manžel. Všichni věděli, co je asi čeká… Perpetuin otec chtěl dceři vymluvit křest, aby si tím zachránila život. Ona se však rozhodla jinak.
Všichni dříve zmínění byli zatčeni, ale cestou do vězení také pokřtěni, což rozzuřilo císaře.

Vězení

Felicita v době věznění byla v osmém měsíci těhotenství. I v těžkých podmínkám a v nepříjemném prostředí předčasně porodila holčičku.
Perpetua se také ve vězení trápila. Bylo to místo, kde nemohla být se svým malým synkem. Také ji tížila smrt a spása duše svého sedmiletého bratra, který se s otce zúčastnil nějakého pohanského obřadu. Perpetua měla údajně ve vězení několik vidění: žebřík vedoucí do nebe a že přemáhá satana. Také si ve vězení psala zápisky.

Mučednická smrt

7. březen roku 202 nebo 203 měl císařův syn narozeninyJako dárek mu připravil krvavou podívanou: amfiteátr a v něm Perpetua, Felicita a divoká kráva - ta měla ženy zabít. Toto mučení obě přežily, a proto jim byl ještě propíchnut krk. (Na ostatní vězně nechal císař poslat divoké šelmy.)