Osobnost Faustýny Kowalské.
Helena Kowalská, sestra Faustýna, pocházela z chudé rodiny, vzdělání neměla žádné, sotva se naučila číst a psát, přesto byla obdařena dary Ducha svatého:rozumem, moudrostí, radou.Dovedla poradit sestrám, otec Sopoćko, aby ji vyzkoušel, předkládal jí různé problémy a otázky k posouzení a ona dávala bezchybné odpovědi.Měla odvahu napomenout i starší sestry, dokonce vytknout určité věci i představeným i matce generální představené, ale vždy to dělala s mírností, úctou a činila tak, jak zdůrazňovala, na popud samého Ježíše Krista.
Vyznačovala se velikou láskou k bližním, potřebným, hodně se modlila za duše v očistci trpící.Žila stále v přítomnosti Boží.Od chvíle, kdy zatoužila po řeholním životě, prožila všechny stupně mystického života od vzletů až po duchovní noc-až po sám vrchol.
Měla charismatické dary:
a)nadpřirozená vidění smyslová:viděla očima obraz Pána Ježíše milosrdného v Plocku a ve Vilně,
b)vnitřní vidění Pána Ježíše, posetého ranami, Dítěte Ježíše, vícekrát viděla Matku Boží, svatou Rodinu, sv.Barboru,
c)měla prorocké sny (známé i v životě sv.Boska), ve snu viděla a slyšela především sv.Terezii.
Občas dovedla číst v cizích myšlenkách, poznávala stav duše člověka, se kterým hovořila, zda je nebo není ve stavu milosti posvěcující.Když byl ve stavu těžkého hříchu, trpěla velkými bolestmi na rukou, nohou a v boku.
Na vzdálenost poznávala umírající a jejich potřeby a pak jim modlitbou pomáhala.Ukazovaly se jí duše v očistci a prosily o pomoc.Snažili se ji znepokojovat zlí duchové, kteří se jí zjevovali v různých podobách.
V roce 1936 prožívala v Krakově strašné vidění pekla:,,Dnes jsem byla v doprovodu anděla v hlubinách pekla.Je to obrovské místo, místo věčných trestů, trápení duší zavržených:první je ztráta Boha, druhé ustavičné výčitky svědomí, třetí vědomí, že tomu tak bude na věky, čtvrté trápení je oheň, který proniká duši, ale nezničí ji.Další muka jsou ustavičná temnota, strašný zápach.Přes temnoty se satani a duše vzájemně vidí, vidí zlo své i zlo cizí.Trápením pro duše je přítomnost satanova, obrovským utrpením je strašné zoufalství, nenávist Boha, ustavečné proklínání a rouhání.Jsou to muka společná všem.K těm však přicházejí ještě muka osobní, muka smyslů.Čím duše hřešila, tím je i trápena způsobem, který se nedá vylíčit.Ať si tedy již zde na zemi každý hříšník uvědomí, že čím na zemi hřešil, tím bude trestán na věčnosti.
Toto vše píši z Božího rozkazu, aby se žádná duše nevymlouvala, že peklo není, nebo že tam nikdo nebyl, a proto nemůžeme vědět, jak to tam vypadá.Já sestra Faustýna, jsem z Božího rozkazu v pekle byla a mám rozkaz o tom napsat, ne mluvit.Když jsem se vzpamatovala z toho hrozného vidění, začala jsem se ještě více modlit za hříšníky a ještě více se vystříhám veškerého hříchu.

Čerpáno z knihy Služebnice Boží -Sestra Faustýna apoštolka Božího milosrdenství .Mons. Miloslav Klisz.Vydala Matice cyrilometodějská s.r.o. v Olomouci 1998